15 věcí o kávě, které vás (možná) překvapí

Dopřáváme si ji každý den, často ale možná netušíme, jak fascinující příběh má. Představujeme vám proto kávové zajímavosti od nejstarší kavárny v Evropě až po Ženskou petici. Přečtěte si je třeba u šálku naší kávy. 

Káva není jenom nápoj, ale obrovský společenský fenomén, který, řečeno s trochou nadsázky, hýbal dějinami. Rozděloval společnost na jedné straně, sjednocoval na druhé. Pojďte se s námi vypravit na vzrušující výlet kávovými dějinami i současnými trendy. 

1. Nejstarší kavárnu v Evropě najdete v Benátkách.

Pokud během letních toulek dokráčíte na náměstí sv. Marka v Benátkách, nahlédněte do Caffé Florian. Nejstarší kavárna v Evropě založená roku 1720 si obdiv zaslouží. Patří k těm luxusnějším a už v 18. století v ní bylo živo. Nad lahodným mokem se tu debatovalo o událostech, které hýbaly nejen Itálií. Káva byla takovým fenoménem, že o ní vznikaly i divadelní hry. A není divu – benátským kupcům vděčíme za to, že na evropský kontinent kávu na přelomu 16. a 17. století přivezli. Pak jen stačilo překonat předsudky, že jde o nápoj ďábla, a bylo vyhráno.

2. Káva posloužila jako cesta k volbám i emancipaci.

V takové Anglii nikdo kávu za hříšný nápoj nepovažoval, naopak. Nad debatami se v první anglické kavárně Grand Café v Oxfordu kolem roku 1650 scházeli obchodníci a loďaři. Místní kavárny se brzy staly prvními volebními kavárnami na světě. 

V Německu měly kavárny složitější cestu, nejdříve vznikaly v přístavních městech pro cizince. Kavárenské domy pak objevily zámožnější vrstvy a v touze napodobit francouzský esprit je navštěvovaly častěji. Tedy, pokud jde o muže. Ženy si kávové dýchánky dopřávaly doma, a zatímco se pánové domnívali, že přitom klevetí, prý lze do této doby vystopovat počátky emancipace. Ono totiž v 17. století měly počestné ženy vstup do kaváren zakázán (pokud nebyly prostitutky). 

3. Ženy se proti kavárnám bouřily.

V roce 1674 vznikla Ženská petice proti kávě, kterou se dámy snažily zabránit neustálému vysedávání svých drahých choťů v kavárnách. Stála v ní například tato roztomilá věta: „Rozšířené užívání módního, odporného, pohanského likéru zvaného káva dělá eunuchy z našich manželů a mrzačí naše kavalíry, takže se stávají impotentními jako starci.“

4. První česká kavárna nevznikla v Praze.

V českých zemích byla první kavárna otevřena nikoliv v hlavním městě, ale v Brně, a to roku 1702 Turkem Ahmedem. Praha si musela ještě počkat na svého Deodata, obchodníka arabského původu, který se prý v turbanu procházel uličkami a kávu nabízel. Později ji osobně donášel do domů bohatých měšťanů, až si konečně, v roce 1714, otevřel v dnešní Karlově ulici první kavárnu U zlatého hada.

5. Myšlenka férového obchodu se objevila ve 40. letech 20. století.

Káva to tedy neměla snadné, zajímavé ale je, že až ve 20. století začali lidé myslet i na to, odkud káva pochází, za jakých podmínek žijí pěstitelé a co tento obchod znamená pro země globálního jihu. Myšlenka spravedlivého obchodu a solidarity s obyvatelstvem třetího světa se objevila ve čtyřicátých letech 20. století. Až po druhé světové válce se fair trade objevil v Evropě a od té doby získává stále větší popularitu. Zaslouženě. Vždyť káva není jen nápoj, ale i společenský fenomén. Kdy jindy se nám tak dobře rozmlouvá, než právě nad horkým nápojem v ruce, ať už jde o pracovní setkání, návštěvu rodiny nebo kamarádky. Vyzkoušejte třeba naše výběrové kávy nebo se proklikejte naším skvělým Rádcem při výběru kávy.

6. Poprvé káva pronikla do Evropy v roce 1565.

Tehdy ji díky tureckým zajatcům Řádu sv. Jana Jeruzalémského začali popíjet na ostrově Malta.

7. Káva má svou kantátu.

V Německu začala být časem káva tak populární, že na její počet Johann Sebastian Bach složil „Kávovou kantátu“. Zesměšňovala pobouření tamní veřejnosti ohledně kávy. 

8. Byl objeven divoký kávovník, který odolává vysokým teplotám.

Zdá se proto, že by mohl být kávou budoucnosti, až nás dostihnou dopady klimatické krize ve formě oteplování. Podle údajů uvedených na webu ekolist.cz bude podle vědeckých studií do roku 2050 vzhledem k oteplování klimatu asi polovina pozemků využívaných nyní k pěstování kávovníku nepoužitelná. Konkrétně jde o kávovník úzkolistý (Coffea stenophylla) rostoucí v západní Africe. 

9. První webkamera na světě vznikla kvůli kávě.

Psal se tehdy rok 1991, konstrukce webkamery trvala pouhý jeden den a kamera měla důležitý úkol – sledovat konvici s kávou na britské Cambridge University. Akademici přece potřebovali vědět, kolik kávy je zrovna k dispozici…

10. Nejvíce kávy se v Evropě vypije ve Finsku, Nizozemsku a Švédsku.

Bývá to přibližně 9 až 10 kilogramů na osobu ročně. 

11. Celých 30 procent milovníků kávy se řadí mezi gurmety.

O kávě toho hodně vědí a stále si zjišťují nové a nové informace. Rádi experimentují s chutěmi a se způsoby přípravy kávy. 

12. Dříve se káva konzumovala spíše jako jídlo.

Africké kmeny Oromo totiž kávová zrna míchala s kozím tukem a konzumovala pro rychlý přísun energie. 

13. Káva se dostala i do vesmíru.

Na vesmírných stanicích používají astronauti přístroj na espresso a dlouho popíjeli kávu ze stříbrného plastového sáčku. Požitek to nebyl asi kdovíjaký, proto astronaut Donald Petit vymyslel speciální otevřený hrníček, ze kterého se dá pít i v kosmu. 

14. Když si před šlofíkem po obědě vychutnáte kávu, po probuzení budete extra čilí.

Doporučuje to nejen spánkový specialista Michael Breus, ale také japonští vědci. A ti o efektivitě vědí své. 

15. Kavárenský ruch podporuje kreativitu.

Vědci v Chicagu totiž zjistili, že když nepracujeme v úplném tichu, ale třeba na pozadí kavárenského šumu, jsme kreativnější a nápady se jen hrnou. Vyzkoušejte to třeba na webu coffitivity. 

Kávový příběh nekončí, naopak, mění se jako ostatně všechno kolem nás. A je tak i na nás, jakým směrem se bude vyvíjet dál. Pokud máte, stejně jako my rádi, udržitelnost a smysluplný přístup nejen ke kávě, ale k životnímu prostředí, podívejte se například na naši nabídku férových káv, určitě si vyberete, ať už jste milovníci kávy tmavě, středně anebo světle pražené, bezkofeinové nebo vyhledáváte sezónní výběrovky. 

Připravila: Jana Uhlířová

Fotky: Martin a Magdaléna Špeldovi, Stanislav Komínek (NaZemi), Canva.com

Zdroje: Wikipedia, Wander Lush, Praha Neznama, Sustainibility Community, iDnes, Coffee Rank, Vím, co jím, Ekolist, Abicko, Code of Life, Cofftivity